Maminky a tatínkové připravující s láskou svačiny pro své ratolesti vědí, že se jedná o důležitý příjem živin dětí během dne. Nedostatek, či nadbytek některých složek stravy může totiž negativně ovlivnit zdraví dětí, a tak je nutno složení svačin nepodceňovat.

Školní bufety a potravinové automaty kvalitu a složení jídelníčku příliš nezohledňují, proto je chyba se spoléhat na to, že si děti svačinu nebo oběd obstarají sami. Pro rodiče je sice jednodušší dát dětem kapesné na jídlo, ale pokud vám záleží na zdraví vašich potomků, nedělejte to. Jenom pro zajímavost, ve Francii jsou veškeré automaty na nápoje a potraviny na základních a středních školách zakázány a např. ve Finsku mají automaty pouze regulovaný obsah.

Dle celostátního antropologického výzkumu a výzkumu WHO z posledních let je dokázáno, že výskyt obezity a jiných onemocnění souvisejících s nesprávnou výživou u dětí roste. Mnoho rodičů si neuvědomuje, že se tak dětem zvyšuje např. riziko cukrovky, vysokého krevního tlaku nebo nemoci srdce.

Jaké jsou největší prohřešky školáků ve stravování?

Kromě nevhodně složeného jídelníčku (tučné pochutiny, uzeniny, paštiky, chipsy, slazené nápoje atd.) je rovněž důležitým faktorem nepravidelný příjem potravy. Vynechávání snídaně, svačiny, ale i doplňování chybějící energie odpoledne či večer jsou nejčastější prohřešky, od kterých je potřeba děti vyvarovat.

Jak tvrdí např. i šéf českého kulinářského institutu Roman Vaněk, jsme čím dál víc závislí na soli a cukru, kterých je v dnešních potravinách nadbytek. Cukr i sůl jsou přitom pro naše tělo nežádoucí a jejich nadměrný příjem by měl být vyvážen dostatečnou konzumací zeleniny a ovoce (jejich příjem by měl být alespoň 400 g denně).

Ideální svačina

Svačiny pro děti od 6 do 10 let by měly mít obsah energie mezi 960-1185 kJ u dětí mezi 11 až 15 rokem pak 1275-1680 kJ. Každá svačina by měla obsahovat maximálně 30 % energie z tuků, maximálně 10 % z nasycených mastných kyselin (např. máslo), nejvýše 1 % energie z trans-nenasycených mastných kyselin (např. uzeniny) a 10 % energie z přidaných cukrů. Maximální obsah sodíku je 480 g (tj. 2 g kuchyňské soli) a součástí svačiny by mělo být ovoce a zelenina pokud možno v čerstvém stavu. U pití dětí platí jednoduché pravidlo – žádné slazené nápoje.

Obecně by mělo dítě denně konzumovat ideálně pět až šest jídel, přičemž jídelníček by měl být co nejpestřejší a obsahovat co nejvíce ovoce a zeleniny, tak aby byl pokryt veškerý přísun vitamínů, minerálních látek a dalších nezbytných složek potravy. Denně má dítě konzumovat 2–3 porce mléka a mléčných výrobků, 1–2 porce potravin s vysokým obsahem bílkovin jako je libové maso, ryby, luštěniny, vejce, ořechy a semena a v každém denním jídle by pak měly být zastoupeny obiloviny nebo potraviny s vysokým obsahem škrobu (např. brambory, luštěniny, pohanka).

Ryby by měly být konzumovány alespoň 2x týdně, přednostně ryby s vysokým obsahem prospěšných omega-3 nenasycených mastných kyselin – (např. makrela, losos, sleď).

Obecně je pak nutné v jídelníčku omezit potraviny s vysokým obsahem nasy­cených mastných kyselin (tučné maso a uzeniny, hotová jídla, rychlé občerstvení, smažené pokr­my, cukrovinky). Pokud se podaří to a děti naučíme jíst ovoce a zeleninu, máme téměř vyhráno.

Share This