Patříte mezi kliďase, které nic nevyvede z míry, nebo podléháte stresu? A věděli jste, že dlouhodobý stres patří mezi nejzávažnější faktory ohrožující naše zdraví? Přesně na takové otázky se zaměřuje první národní reprezentativní studie na téma „Stres, deprese a životní styl v České republice“, kterou zpracovali odborníci z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice ve spolupráci s výzkumnou agenturou STEM/MARK na podzim 2014. Ve studii kromě jiného uvádí, že pro více než třetinu ekonomicky aktivních obyvatel je zdrojem dlouhodobého stresu zaměstnání.    

Výsledky tohoto unikátního průzkumu jsou alarmující. Ukazují, že v české populaci jsou poměrně časté projevy deprese, stresu i syndromu vyhoření. Hlavními příčinami tohoto stavu mohou být podle autorů nezdravý životní styl, pracovní stres, ale i nadměrné užívání léků.

Zdravý životní styl nám nic neříká

Nekouřit, omezit alkohol, aktivně sportovat a jíst zdravě – pravidla zdravého životního stylu známe všichni. Dodržuje je však pouhých 17 procent z nás. Oproti tomu třetina populace kouří cigarety a téměř pětina přiznává častou až denní konzumaci alkoholu. Každý třetí člověk také zapomíná na sport a uvádí, že mu nevěnuje ani 30 minut týdně. Jednou až dvakrát týdně sportuje 44 procent Čechů ve věku 25–65 let. Lépe jsme na tom se stravováním, kdy více než polovina lidí dbá na pravidelné stravování s dostatkem zeleniny a omezeným množstvím sladkostí, a tři čtvrtiny z nás dodržují pravidelný pitný režim.

V práci často pod tlakem

Jedním ze zdrojů dlouhodobého stresu může být i zaměstnání, což uvádí 39 procent ekonomicky aktivního obyvatelstva. Nejčastěji se Češi v práci stresují kvůli výši svých příjmů. S těmi je podle výzkumu spokojeno pouze 38 % pracujících. Kromě peněz v nás vyvolávají neklid také veškeré kontakty s klienty a zákazníky, nadměrné časové zatížení i pracovní požadavky. Svůj podíl na tom má i určitá nejistota pracovního místa. Stresové faktory by podle respondentů zmírnily nejen lepší finanční podmínky, ale také lepší osobní hodnocení a vyšší motivace od zaměstnavatelů.

Nečekané důsledky

Dlouhodobý neřešený stres může mít velmi závažné následky nejen v rovině zdravotní, ale též psychické a sociální. Pod jeho vlivem se snižuje naše výkonost, životní spokojenost a obecně kvalita života. Častými důsledky dlouhodobého stresu jsou i deprese. Závažnou depresí trpí 7 % pracujících a další čtvrtina pracujících vykazuje její střední nebo mírné projevy. Překvapivě postihují deprese nejčastěji lidi mezi 35-44 roky se základním vzděláním či vyučením a častěji jimi trpí ženy než muži.

Stresu se zkrátka v dnešním civilizovaném světě vyhne málokdo. Záleží však na tom, jak se s ním kdo vypořádá. Někdo sedne na kolo a rozjede se do přírody, jiný si vezme lék na uklidnění a další sní tabulku čokolády. Pro boj se stresem je však nejdůležitější životní rovnováha. Měli bychom přiměřeně sportovat, jíst převážně zdravě, alkohol konzumovat v rozumné míře a nekouřit. Práce by nás měla bavit, ale neměli bychom si ji nechat přerůst práci přes hlavu, protože musí zbýt čas na zábavu a koníčky.

Zdroj: Výzkum 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice ve spolupráci s agenturou STEM/MARK realizovaný na podzim 2014 mezi více než tisícovkou pracujících lidí z celé ČR ve věku 25 až 65 let. http://www.lf1.cuni.cz/stres-deprese-a-zivotni-styl-v-cr-lf1

Share This